Minimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění (zkráceně MVZ na ZP) je minimální částka, ze které zaměstnanec odvádí pojistné na zdravotní pojištění.
Pokud je zaměstnanci zúčtován dostatek finančních prostředků a dosáhne minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění, je vše v pořádku. V případě, kdy zaměstnanec svým výdělkem nedosáhne minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění, je mu proveden „dopočet do minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění“.
Možná vás napadá otázka, jak je to v případě, kdy má zaměstnanec více pracovněprávních vztahů u různých zaměstnavatelů, případně odvádí pojistné z minimálního vyměřovacího základu jako osoba samostatně výdělečně činná.
Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele nedosáhne minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění a má další pracovněprávní vztah u jiného zaměstnavatele, případně je osobou samostatně výdělečně činnou, je zapotřebí doložit zaměstnavateli, u kterého nedosáhl minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění, že odvádí alespoň z minimálního vyměřovacího základu u jiného zaměstnavatele nebo jako osoba samostatně výdělečně činná. Pokud by tuto skutečnost nedoložil, zaměstnavatel mu povinen provést dopočet do minimálního vyměřovacího základu.
Co ovlivňuje výši minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?
Výše minimálně vyměřovacího základu na zdravotní pojištění je rovna výši minimální mzdy. Pro rok 2025 je výše minimální mzdy 20.800 Kč, to znamená, že i výše minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění pro rok 2025 je 20.800 Kč.
Pojistné na zdravotní pojištění se odvádí za kalendářní dny. Pokud tedy zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc, je minimální vyměřovací základ ponížen na počet dnů, po které zaměstnání tohoto zaměstnance v daném kalendářním měsíci u zaměstnavatele trvá.
Koho se minimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění týká?
Minimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění se týká všech zaměstnanců, kteří nepatří do skupiny osob, kteří nejsou povinni odvádět pojistné z minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění, ale ze skutečně zúčtovaného příjmu.
Pokud zaměstnanec, který je povinen odvádět pojistné z minimálního vyměřovacího základu, nedosáhne této částky, zaměstnavatel je povinen provést mu dopočet do minimálního vyměřovacího základu, pojistné zaměstnanci srazit a odvést jej zdravotní pojišťovně.
Kdo nemusí odvádět pojistné z minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?
Osoby, které nejsou povinné odvádět pojistné z minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění, ale ze skutečně dosaženého příjmu jsou:
- Osoby, za které je plátcem pojistného i stát
- Osoby se zdravotním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P
- Osoby, které dosáhly důchodového věku, ale nesplňují podmínky pro přiznání starobního důchodu
- Osoby pečující o dítě do 7 let věku nebo 2 děti do 15 let věku
- Osoby, které jsou zároveň osoby samostatně výdělečně činnými a odvádí pojistné z minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění jako OSVČ
- Osoby, které mají odměnu pěstouna
- Osoby, za které je plátcem pojistného i stát
Úplný výčet osob, za které je plátcem pojistného i stát je definován v § 7 zákona číslo 48/1997 Sbírky, o veřejném zdravotním pojištění. Mezi tyto osoby patří například:
- Poživatelé důchodů z důchodového pojištění
- Příjemce rodičovského příspěvku
- Ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství
- Uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce včetně těch, kteří přijali krátkodobé zaměstnání
- a další….
Kdy je proveden dopočet do minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?
Dopočet do minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění je proveden u osob, které jsou povinny odvádět pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu, ale jejich vyměřovací základ je v kalendářním měsíci nižší než minimální mzda.
Provedení dopočtu do minimálního vyměřovací základu na zdravotní pojištění může být i tehdy, když zaměstnanec má zaměstnanec dočasnou pracovních neschopnost do 29. kalendářního dne v měsíci a do konce měsíce nemá žádný pracovní den. Pokud by kalendářní měsíc měl 31 dnů, byl by povinen odvést pojistné za dva dny. Zúčtovaný příjem, ze kterého by pojistné za tyto dny bylo odvedeno, by neměl žádný, tudíž by mu byl proveden dopočet do minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění za dva kalendářní dny.
Z jaké částky se dopočet provádí a v jaké výši?
Částka, ze které se dopočet do minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění provádí je rozdílem mezi minimálním vyměřovacím základem zaměstnance a skutečně zúčtovaným příjmem. Ze zjištěné částky se vypočte pojistné ve výši 13,5 %, které si platí zaměstnanec. Toto pojistné je zaměstnavatel povinen srazit a odvést zdravotní pojišťovně.
Program AVENSIO SW
V případě, že zaměstnanec nedosáhne v kalendářním měsíci minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění, program mu automaticky provede dopočet mzdovým kódem 2543 – DOPOC.ZAKL.ZP-P se systémovým kódem 872. Z částky, kterou program dopočítá, odvádí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 %.
